Střípky z bukovské kroniky

Úryvky z kroniky Obce Buková začínáme přenášet na tyto stránky právě v roce, který končí osmičkou a ta byla a možná i  je v letopočtu na tomto místě pro naše národy osudová. A tak začínáme r. 1938

„Počínaje zapisovati do této knihy události tohoto roku – tak bolestného a pohnutého a přitom bohatého na události přímo drásající duši,nervy a tělo každého z nás – žádám budoucího čtenáře, aby předem prominul a omluvil, pakli by shledal leckde mezery nebo neúplné líčení událostí a života zdejší obce v této těžké době. Nechť každý uváží, že v době, kdy osud zasazuje tak strašné rány jako letos, není možno události klidně sledovati, rozlišovati, hodnotiti a zapisovati, líčiti je postupně za sebou dle kalendářních dat a s naprostou přesností.“ Tak začíná zápis kronikáře obce – Josefa Tichoty. Dále pokračuje kronikář líčením počasí tohoto roku. Zima byla mírná, počasí v lednu vlhké a deštivé, sníh se celý leden neudržel ani jeden den. V březnu začalo krásné teplé počasí, zato v dubnu uhodily mrazy, které zničily květy ovocných stromů. V květnu a červnu se dostavily deště, bylo chladno, oteplilo se až v druhé polovině června. Senoseče začaly normálně, sena a trávy bylo dost. I žně se podařily, počasí přálo, úroda byla průměrná. Při této příležitosti se kronikář zmiňuje také o významu strojů, které usnadnily sklizeň a jejichž zásluhou ubylo v hospodářství té nejtěžší dřiny.Ovoce se tento rok neurodilo následkem pomrznutí květu. Ovoce se dováželo k Podkarpatské Rusi.

V druhé polovině srpna přišly deště, následoval pěkný a teplý podzim, který jako byl v přímém protikladu k tragickým událostem v září. Lidé pracovali na polích i doma s velmi malou chutí, takřka bez zájmu a bez radosti z práce, nad krajem visela hrozba války. Nebyl dostatek pracovníků, muži narukovali do armády, nebyl dostatek povozů, protože v obci vypukla epidemie slintavky a kulhavky, která se objevila nejprve v panském dvoře a pak se postupně šířila po celé vesnici . K jejímu rozšíření napomáhaly mimořádné poměry. Tak většinu práce zastávali starší muži a ženy, pomáhali vojáci, pokud mohli a dostali dovolení. Vojenská správa půjčovala hospodářům koňské potahy a hospodáři si vypomáhali kravskými potahy. Později na podzim trvala chladna.

Dne 25. ledna se na obloze objevil krásný a jedinečný úkaz severní záře.Tento úkaz byl podrobně a přesné popsán v odborných publikacích, kde byla vylíčena i jeho krása a pestrost barev a tvarů. Záře byla viditelná kolem 10 hodiny večerní. Ze všech stavení vycházeli lidé, postávali venku a podivovali se té nádheře. Snad všichni viděli tento úkaz poprvé v životě a někteří se zpočátku domnívali, že jde o vzdálený požár.